Mnoho lidí se cítí být pod tlakem okolností, které nemohou ovlivnit, jakoby byli vláčeni něčím, co si třeba i vykládají jako nepřízeň osudu, věčnou smůlu, či to i pojmenují slovy: „Já jsem snad prokletý.“ A ano, někdy nebývají daleko od pravdy. Síla kletby, ať již přímo na osobě člověka, kterému se opakovaně nedaří, nebo dokonce na celé rodině, kdy se opakují dokola určité vzorce negativních situací, může být obrovská.
Z hlediska kleteb rozlišujeme mezi kletbou na konkrétním člověku, jehož rodina, rodiče, sourozenci, děti jsou zcela v pořádku a smůla tak provází jen jedinou osobu, aniž by jakkoli dosahovala na ostatní, a kletbou, která zasahuje celou rodinu, často i po generace. U prvního případu se často jedná buď o kletbu od někoho, komu jsme se znelíbili, kdo na nás žárlí, závidí, či třeba o zhrzeného milence, milenku apod. Síla nenávisti je obrovská a je dobré ji brát vážně. Osoba, která druhého prokleje slovy či silou myšlenky, nemusí být žádný mág, ale zcela obyčejný člověk, ale v tu chvíli naladěn do silných emocí vůči nám.
Samozřejmě asi nejsilnější motivací k takové slovní či i jen telepatické myšlence je závist, zhrzenost a žárlivost. Pamatujete na pohádku Nesmrtelná teta? Závist je velmi silnou a velmi jedovatou emocí, která otravuje naše srdce i duši. Přitom je to zcela irelevantní pocit. Nikdy nezískáme to, co chceme, tím, že budeme závidět někomu, kdo to podle nás má. Jsou lidé, kteří nedokážou být spokojeni s vlastním životem a idealizují si život druhých natolik, že závidí druhým jejich práci, vztahy, vzhled, děti, prostě cokoli, co oni sami podle svého měřítka nemají.
Paradoxně nejsou schopni pak vidět to, čeho se třeba naopak dostává jim samým, ani to, že člověk, kterému závidí, se třeba na to taky nadřel či přinesl nějaké oběti, o kterých vůbec nemusí být nic veřejně vidět. Závist pramení z nízkého sebehodnocení. Závidět je marné. Už jen tím, že přestaneme závidět a používat slovní obrat „Já závidím,“ se odeklejeme z nejhoršího.
Dalším faktorem je žárlivost a zhrzenost. To jsou opět silné emoce, a mohou způsobit vztahové prokletí, někdy i kletby na zdraví a majetku. Někdo, koho jsme třeba odmítli nebo opustili, může k nám cítit tak silnou nenávist či tak silně žárlit, že vytvoří velmi aktivní egregor kletby, a prokleté osobě se pak přestane dařit hlavně ve vztahové sféře, ale i v jiných oblastech života.
Velmi obvyklé jsou také kletby a tzv. rodové zátěže. Zde se jedná o staré záležitosti, které třeba započaly tím, že někdo proklel našeho předka, a to tak, aby trpěla celá rodina. Taková kletba trvá nejčastěji osm generací, a v deváté generaci přichází zlom, takže osoba je půl života ještě pronásledovaná kletbou, ale pak dojde k úlevě a znatelné změně.
A jaké jsou příznaky kletby osobního charakteru? Stavy únavy, depresí, frustrace, citová deprivace, opakující se neúspěšné vztahy, nevysvětlitelné zdravotní problémy, drobné nehody a pocit, že jste pro druhé neviditelní.
Co s tím můžete dělat? Hodně pomáhá pozitivní mysl, očista svého biopole vykuřováním bílou šalvějí a očistné koupele v mořské soli. Z kamenů se doporučuje ametyst a černý turmalín, které nosíme jako šperky nebo umístíme do postele. Silným amuletem je pentagram.
Přesto nevyřešíme vše pouze těmito podpůrnými metodami, a je dobré věc zkonzultovat. Našimi hlavními metodami jsou rodinné konstelace a regrese, kde se dostáváme k počátku kletby a rušíme ji. Další metody učíme na seminářích, jako je například seminář Odeklínání, kde se věnujeme klientům a učíme je, jak chránit sebe i rodinu před kletbami.
0 komentáøù