Zatímco pokřesťanštěný svět slaví svátek sv. Valentýna, my čarodějky známe jeho původní podobu, kterou je svátek Luperkalie ( Lupercalia )
Staří Římané slavili 15.2. založení Říma a přicházeli k jeskyni, kde měla vlčice kojit Romula a Rema, zde se konaly obětní obřady.
Obětním zvířetem bývaly kozy, muži se pak pomazali krví obětovaného zvířete a z jeho kůže vyrobili pásky, kterými šlehali mladé ženy po lýtkách pro zajištění jejich plodnosti v dalším roce.
Zní to možná trochu podobně jako dnešní Velikonoce, že ?
Vzhledem k tomu, že katolická církev vykradla většinu původních zvyků a svátků a ztransformovala si je do své podoby, kdy každý původně silný pohanský svátek měl na sobě nabalen egregor nějakého údajně svatého mučedníka, není divu, že původní pohanské zvyky se uchovaly, i když v jiné podobě.
V předvečer Luperkálií, jejichž oslavy probíhaly z dnešního pohledu poněkud barbarsky bylo zvykem, aby si chlapci losovali z uzavřených nádob jméno dívky ( jména byla napsána na papírcích ) a vylosovaná dívka se tak stala jejich „miláčkem“ pro příští rok.
To už zní podobně dnešním tzv. Valentýnkám, že ?
Zda kněz Valentýn, který prý v Římě oddával páry, v době kdy svatby byly zakázány skutečně existoval a byl za tento počin umučen, to nevíme, protože o jeho existenci se nic více neví.
Každopádně večer 14.2. má silný egregor lásky, vášně, a blížících se oslav plodnosti přírody, ve vzduchu je už blížící se jaro, a vede nás to k oslavám jarní rovnodennosti, kdy se bohyně opět setkává se svým bohem.
proto jde určitě o večer ideální pro milostné schůzky, a lásku, jen prosím nepropadat depresi, pokud zrovna protějšek nemáte.
Hodně energie vytvořené kolem novodobé podoby oslav tohoto dne je skutečně zacílené na to, aby obchodníci měli co největší zisky kýčovitých předmětů a všudypřítomné reklamy tak mohou osamělejší osoby dovádět až k depresím a frustraci.
Tady je skutečně nutné více se propojit s bohy, původním cyklem přírody a i s energií původního svátků, který s lacinou komercí neměl nic společného a byl spíše syrovou oslavou koloběhu života, ve kterém se vše rodí a umírá, aby se mohlo znovu zrodit.
Nemá to nic společného s lacinými Amorky, a nebylo povinností někoho zrovna v ten den mít, šlo spíše o vyjádření emocí hluboko ze sebe.
Pokud nikoho nemáte, nemusí to být vůbec vaše chyba, ani slabost.
Možná se vaše spřízněná duše k vám ještě nedostala, a bohové vás chrání před špatnými a neutěšenými vztahy.
Možná nejste až tak hrozní, ale spíše až moc dobří, a vaše laťka je výše než to, co se nabízí.
Je zbytečné sklouzávat k frustrujícím vztahům jen kvůli společenskému tlaku na to, někoho mít, a to nejen v den oslav svatého Valetýna.
Pokud je vám smutno a chcete partnera, je to zcela v pořádku.
Dovolte si svoje emoce, ale nepropadejte zoufalství a nečiňte rozhodnutí pokud zoufalost přece jen cítíte.
Na každou negativní emoci se totiž nabalují jen negativní energie a vztah uzavíraný jako řešení z nouze či jen jako zaplácnutí osamělosti vám fungovat nebude.
Stanovte si, co by jste od protějšku chtěli, především jaké pocity by ve vás měl vzbuzovat, co by jste chtěli cítit v jeho přítomnosti.
Naciťte se na pocity, které by jste měli mít ve vašem ideálním vztahu a o takový vztah požádejte bohy.
Budete li upřímní k sobě i k božstvům, věřte, že vám přání splní.
Můžete k tomu využít i potenciál dnešního dne, a požádat božstva o nový vztah, či o nápravu stávajícího, pokud v něm něco vnímáte špatně.
Vypalte si svíčky jako obětiny bohům, a i pokud nemáte protějšek, uspořádejte večeři sami pro sebe, jakoby jste na ni zvali své bohy, a večeři pojměte jako dar pro ně za splnění vašeho přání.
Představte si, že by existovala ona uzavřená nádoba s papírky s napsanými jmény, a vy se modlíte, koho si z ní vytáhnete, protože s tím budete propojeni další rok.
Víte, kdo by to měl být, nebo jak by měl vypadat, jaké by měl mít vlastnosti ?
Zkuste si to jen nanečisto představit, a až budete svou představou jisti, vyšlete ji k božstvům, především k Velké Matce stvořitelce, která jistě pomůže vaše přání naplnit, pokud bude myšleno ze srdce.
0 komentáøù